Jdi na obsah Jdi na menu
 



Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum)
Canon EOS 20D, iso 800, expoziční čas 1/640, clona f/9.0, ohnis. vzdálenost 400 mm

Léto je asi období, kdy snad každého majitele digitálního fotoaparátu láká vyfotit nějaký ten květ nebo brouka. Příroda nabízí nesčetné množství barev a tvarů v různé kombinaci a jen málokdo odolá, aby si to nezkusil vyfotografovat. Díky detailnímu záběru se našemu oku otevře úplně jiný svět, svět makrofotografie, kdy můžeme vidět věci, které lidské oko lehce přehlédne nebo vůbec nezachytí. Co k tomu potřebujeme a jak na to? Samozřejmě fotoaparát, seznámení se s manuálem, nabité baterie, místo na paměťové kartě, trochu štěstí a trpělivosti no a nějaký ten objekt na focení.

Kdy vlastně fotit makro

Nejlepších výsledků dosáhnete většinou buď po ránu nebo v podvečer. Zní to sice divně, protože v této době je celkově méně světla, ale je to tak. Hmyz je ještě podchlazený a tak neutíká, hladoví motýli se víc věnují potravě než aby měli snahu utíkat a taky ranní rosa nám nabízí celou řadu možností, kdy se dá fotit jak na listech, krovkách brouků, v pavučině... A hlavně světlo není tak ostré a není takový vítr. Přes poledne je většinou světlo velmi prudké a ostré, vytvářejí se příliš tmavé stíny a vznikají tak až moc kontrastní scény nebo přepaly. Výjimku tvoří pokud je zataženo nebo alespoň trochu pod mrakem. Při ostrém slunci je lépe fotit někde pod stromem v polostínu nebo pod slunečníkem, i když to asi vypadá divně pro některé kolemjdoucí, ale svůj účel to splní. Navíc přes den se zvedá vítr, který nám focené květy i s hmyzem na nich rozhýbe. Navečer je zase světlo měkčí a dodává teplejší barvy. Důležitou součástí v makrofotografii je pozadí. Cílem je totiž zdůraznit fotografovaný objekt od pozadí. Toho docílíme tím, že pozadí bude do jisté míry (a nebo zcela) rozostřené. Dívejte se tedy i na to, co je za zaostřeným objektem. Pozadí dokresluje celou fotografii a je stejně důležité jako hlavní fotografovaný objekt.

Nasvícení fotografovaného objektu

Asi ne nadarmo si fotografové přejí "dobré světlo" a při focení makra toto platí dvojnásobně. Pokud vypustím makroblesk, který je sice nedílnou částí při větším zvětšení, ale ne vždycky je ideálním řešením, zůstane mi možnost využít okolního světla a to díky odrazné desce kterou si dokážeme doma snadno vyrobit. Bude nám k tomu stačit kousek alobalu, kterým obalíme podložku do školního sešitu velikosti A4 nebo něco podobného a tím si potřebné okolní světlo soustředíme na fotografovaný objekt. Dalším řešením je fotit s vestavěným bleskem, před který dáme bílý papír, sloužící jako difuzér a tlumící sílu vestavěného blesku.

Jak dosáhnout rozostřeného pozadí?

Pozadí úspěšně rozostříme pomocí malé hloubky ostrosti a to tak, že na fotoaparátu označené jako "A", kdy čím menší toto číslo v nastavení bude, tím se nám pozadí víc rozmaže a fotografovaný objekt jako ostrá část víc vynikne.

Jak vytvořit pozadí

K vytvoření pozadí nám pro začátek postačí kousek barevného papíru, větvička s lístky z okolních rostlin, kůra stromu... Důležité je umístit vše dál za fotografovaným předmětem, aby rozmazání bylo co nevíc efektní. Pozor na rušivé pozadí (barva pozadí, členitost pozadí, lesklé pozadí). Další možností jak upravit pozadí je nastavení blesku, ale tom zase někdy jindy.

Canon EOS 10D, iso 100, expoziční čas 1/200, clona f/16, ohnis. vzdálenost 65/1

Jak fotit hmyz

Příroda je opravdu bohatá na různobarevnost a různotvárnost co se týká hmyzu ať už to jsou motýli, vážky, zlatohlávci... První takovou radou je, že je lepší čekat někde než hmyz jako třeba motýli, mouchy, včely přiletí za námi, než běhat po louce a snažit se něco vyfotit. Spousta hmyzu se shromažďuje v místě, kde vytéká míza ze stromu, na květech, na kůře letitých stromů, u vody, pod kameny, večer kolem pouličních lamp, ale taky třeba jen v trávě uprostřed sídliště. Zkráceně - hmyz najdeme téměř všude, stačí se kolem sebe dívat.

Je to jednoduché teď kolem muškátů v okně či na zahradě poletují tito falešní kolibříci, ale ve skutečnosti je to hmyz ne pták. Ptáte se jak je možné vyfotit takový moment? Jak už jsem se zmínil, není to o ničem jiném než si na hmyz počkat. Pokud poletuje kolem, stačí si na něj počkat. Jestli se nám to moc nedaří a létá všude jinde jen tam, kde ho čekáme, je na to finta. Postačí nám několik mikrotenových sáčků, kterými okolní květy přikryjeme a hladového motýla donutíme sednout tam, kam potřebujeme.

Komár pisklavý (Culex pipiens)
Canon EOS 10D, iso 100, expoziční čas 1/200, clona f/16.0, ohnis. vzdálenost 65/1

Focení některých snímků si žádá oběti jako tomu bylo i při focení hladového komára, ale tady myslím radit nemusím - každý ví jak na to, jen ne každý je ochotný podstoupit tuto oběť.

Bzučivka rudohlavá (Calliphora vomitoria)
Canon EOS 20D, iso 100, expoziční čas 1/250, clona f/14.0, ohnis. vzdálenost 65/1

Na pořízení takového detailu musíme sáhnout trochu hlouběji do kapsy. Potřebujeme k tomu kvalitní zrcadlovku a hlavně kvalitní makroobjektiv a k němu makroblesk. Pravdou ale zůstává, že se nám tímto otevře brána do opravdového makrosvěta a musím říct - je to jiné kafe než se o něco pokoušet s kompaktem nebo jen makropředsádkami.

Další možností je hmyz nachytat do krabiček (nedoporučoval bych v chráněné oblasti nebo s chráněnými druhy), naaranžovat si prostředí a vesele fotit jak se vám zalíbí třeba pod tím stromem pěkně ve stínu jak jsem se zmínil na začátku, teda pokud nebudete mít smůlu a hmyz vám neuteče nebo neuletí.

Canon EOS 20D, iso 400, expoziční čas:1/320, clona:f/6.3, ohnis. vzdálenost 400/1

Jak fotit květy

Řeklo by se žádná věda, jdu najdu a cvak... Ale není tomu tak, alespoň ne pokaždé. Pokud budu fotit lekníny někde u vody, kde je spousta světla, bude to jiné než když budu fotit orchideje někde na stromě v šeru nebo květy na palouku v horách, kde pořád pofukuje a kvítka lítají ze strany na stranu. I tady hodně dělá barva pozadí a hloubka ostrosti. Není to tak jednoduché jak s hmyzem, který si člověk přemístní tam, kam potřebuje. Už někoho vidím jak v botanické zahradě nebo rezervaci škube květy a tahá si je někam jinam.

Canon EOS 10D, iso 100, expoziční čas 1/500, clona f/5.6, ohnis. vzdálenost 105/1
Canon EOS 10D, iso 100, expoziční čas 1/200,clona f/16.0, ohnis. vzdálenost 65 mm

Jak na kapky v trávě

Stačí si ráno trochu přivstat a tráva se třpytí malými kapičkami působícími jako briliaty. Jestli jsme ale spáči a nechce se nám vstávat, je tu zas jedna finta jak ranní vstávání obejít. Co k tomu potřebujeme? Obyčejný rozprašovaš na pokojové květiny, kterým trávu orosíme a vesele fotíme. Dobrým pomocníkem je taky stříkačka s injekční jehlou, kdy si kapku v pohodě vytvoříme tam, kde chceme.

Canon EOS 10D, clona f/2.8, ohnis. vzdálenost 105/1

Jak fotit kapky padající do vody

Tak toto je asi jedna z nejjednodušších variant makra, opravdu. Postavíte fotoaparát na stativ namíříte objektiv do jednoho bodu na hladině vody, kam budete kapat vodu z jiné nádoby, sáčku nebo čehokoliv. Nemusí to být hned rybník, stačí nám k tomu širší miska s vodou. Nezapomeňte, že barva misky nám dá barvu pozadí, někdy stačí do jakékoliv misky přidat na dno trochu hlíny, písku... Zajímavých efektů dosáhneme také barevným nasvícením, obarvením vody nebo použitím jiné tekutiny, mléka, medu, barvy nebo barevným nasvícením. Fotíme nejlépe v sekvenci za použití kabelové nebo dálkové spouště v podstatě na slepo - co zachytím to zachytím.

Canon EOS 20D, iso 100, expoziční čas 1/80, clona f/7.1, ohnis. vzdálenost 105/1

I zmrzlé kapky mají něco do sebe, stačí pozdě na podzim zkusit najít tu správnou kapku v trávě.

zdroj: www.outdooring.cz